Splátky hypoték narostly až o polovinu. Čechům prodražují úvěry na bydlení inflace i vlastní měna

Ilustrační fotografie

Pořídit si vlastní bydlení je nyní nejsložitější v moderní historii Česka. Zdražují byty i hypotéky. A na splátky menšího třípokojového bytu nyní v průměru padne až 84 procent průměrné hrubé mzdy.

Vydáno: 18. 5. 2022

Sen o vlastním bytě či domě se tak mnohým rozplývá. Vážná je situace hlavně v Praze, kde si lidé i přes vyšší mzdy nemohou byty dovolit. Za průměrný plat si podle dat společnosti Trexima pořídí polovinu plochy, kterou si za své příjmy mohou koupit lidé na Vysočině. I garsonky stojí v novostavbách na kraji metropole přes pět milionů korun, větší byty pro rodinu se blíží dvojnásobku.

Ceny ale nejsou vše. Rostoucí úroky na hypotékách ve výsledku zvyšují částku, již musí lidé k bytu zaplatit bankám.Špatná zpráva pro dlužníky

Pokud byt stojí pět milionů a rodina má uspořený milion, tak při dvouprocentním úroku – jenž byl ještě loni běžný –, by bance zaplatila při 20leté hypotéce navíc 856 tisíc korun. Jenže nyní jsou úroky pětiprocentní, a rodina tak za dvě dekády k čtyřmilionové půjče zaplatí na úrocích 2,3 milionu. U 30letých hypoték je rozdíl ještě větší, splátky vzrostou proti minulosti klidně i o polovinu.

Úroky sice mohou v budoucnu zase klesnout, nyní ale zájemce musí bance dokázat, že vysoké splátky dokáže pokrýt. Navíc v době, kdy vše prudce zdražuje.

„Pro klienty to není dobrá zpráva, na druhou stranu za posledních pět let vzrostla průměrná mzda o přibližně deset tisíc. Zvýšení splátky hypotéky by proto nemělo většinu domácností ohrozit,“ tvrdí mluvčí Komerční banky Michal Teubner.

Problémy dopadají nejen na ty, kteří si berou novou hypotéku, ale i na klienty, jimž končí fixace a musí si vyjednat nové podmínky. To je rozdíl proti Polsku nebo Maďarsku – obě země se snaží těmto lidem pomáhat. Polsko v rámci boje s „putinflací“ pomůže s hypotékou dvěma milionům domácností úrokovými prázdninami a dotacemi na splátky.

Podobné je to i v Maďarsku, kde vláda zatím rodiny chrání před koncem fixace. Nové hypotéky jsou však v obou zemích aktuálně dražší než v Česku.

Oslovené české banky tvrdí, že potíže na českém trhu nevidí, a proto ani nevolají po tom, aby se nějaká forma pomoci zavedla i u nás. Pouze apelují na to, aby lidé, kteří se se splátkami dostanou do potíží, banku kontaktovali a zkusili najít řešení. Tím může být třeba prodloužení splácení.

Kolik stojí hypotéky

Podle bank si Češi v poslední době brali raději delší fixace, stávající úroky tak dopadají jen na malou část z nich. „Drtivá většina našich klientů v loňském roce svoji hypotéku již refixovala nebo si v předstihu stihla zafixovat sazby před jejich prudkým zvyšováním,“ říká Filip Belant, šéf hypotečních úvěrů v České spořitelně. Fixace tak letos končí jen osmi procentům klientů této banky a jen těm se tak splátky výrazně zvýší.

Jiná situace panuje v Německu, v Rakousku a na Slovensku, kde jsou hypotéky dál levné, jako by žádná inflace neexistovala. Důvodem je euro a nulové sazby Evropské centrální banky. Ta při svém rozhodování na rozdíl od České národní banky nehledí jen na krocení zdražování, ale například i na dluhy Řecka. Slováci si tak mohou brát hypotéky i za 1,5 procenta, o třetinu levněji než v Česku.Úvěry v eurech jsou složité

Nabízí se otázka, zda by Češi mohli této situace využít a hypotéky si vzít v cizině, případně v Česku, ale v eurech. Možné to sice je, ale nikoliv jednoduché.

Důvodem je Maďarsko, které se v minulosti potýkalo s prudkou inflací a vysokými úroky hypoték. Půjčky v eurech nebo ve švýcarských francích byly o tolik výhodnější, že si tamní domácnosti ve forintech prakticky nepůjčovaly. Jenže právě švýcarský frank během hospodářské krize po roce 2008 výrazně zpevnil – proti forintu skokově o více než třetinu. Stejným tempem tak Maďarům rázem zdražily i splátky hypoték, které bylo třeba hradit ve francích, i když lidé měli příjem ve forintech. V zemi navíc rychle rostla nezaměstnanost. Se splátkami nakonec musela pomáhat vláda. Hrozilo, že rodiny přijdou o bydlení.

V Polsku se to v menší míře dělo také. Bankéři se z těchto případů poučili, takže získat nyní hypotéku v cizí měně je obtížnější. Banky jsou opatrnější.

České banky hypotéku v eurech prakticky nenabízejí, byť by byla výrazně levnější. „Ani to nechystáme, protože mezi našimi klienty je o to velmi malá poptávka, ročně se pohybuje v řádu jednotek případů,“ uvedl Belant.

Důvodem nezájmu jsou hlavně podmínky, které případné zájemce odradí. Je třeba dokázat, že žadatel není závislý na vývoji kurzu koruny a eura. To znamená, že má příjem v eurech. Sice si například český podnikatel může sám sobě platit mzdu v eurech, ale musí dokázat, že jeho firma část tržeb v eurech opravdu má.

Produkt je tak zajímavý jen pro omezenou skupinu lidí. Například pro pendlery, kteří mají příjmy z Německa či z Rakouska. Ti pak mohou bydlení v Česku financovat výhodněji.

Další variantou je žádost přímo v zahraničí. Podmínky se ovšem liší mezi zeměmi i bankami a opět citelně zužují skupinu klientů, pro něž toto martyrium dává smysl. Slovenské banky jsou sice ochotné Čechům hypotéku poskytnout, podle serveru peníze.cz je však za ni třeba ručit nemovitostí na slovenském území. To může být realizovatelné pro ty, kdo mají na Slovensku rodinu, jež by jim mohla pomoci, případně se snaží koupit tak drahou nemovitost, že případné komplikace dokážou zaplatit a zorganizovat.

Německé banky pro změnu vyžadují trvalé bydliště na území Německa. Na dotazy LN neodpověděly a dostupné informace se liší. Některé na svých stránkách uvádějí i informace v češtině s tím, že hypotéky Čechům nabízejí. Mělo by být možné využít je i na nemovitosti v Česku, podmínkou je ale opět nutnost podložení příjmu v eurech. To je pro řadu domácností nesplnitelná podmínka.

Většině lidí tak nezbude než buď akceptovat české úroky, nebo sen o vlastím bydlení prozatím odložit a bydlet v nájmu. Jenže nyní rychle zdražují i ty.

Zdroj: lidovky.cz